Záhady

Záhada kolonie Roanoke: Kam zmizela bez stopy stovka lidí?

Přesně 4. července 1584, 192 let předtím, než USA vyhlásila nezávislost od Velké Británie, přistála u pobřeží Nového světa anglická loď. Velel jí sir Humphrey Gilbert, který si umínil, že založí kolonii na ostrově Roanoke, který dnes patří Severní Karolíně. Opravdu se mu to podařilo, úspěch však netrval dlouho. Kolonisté se o pár let později jakoby vypařili a dodnes nikdo neví, co se s nimi stalo. Jaké je tajemství kolonie Roanoke?

Trvalo tři roky od okamžiku, kdy Gilbert dorazil k Roanoke, aby se rozhodlo, že ostrov je opravdu vhodný k založení kolonie. Se souhlasem britské koruny se tedy do Nového světa vydalo 115 lidí, kteří měli Roanoke osídlit.

Guvernérem kolonie se stal John White, mezi usedlíky oblíbený a organizačně schopný muž. Zdálo se, že pod jeho vládou bude osada prosperovat, ale opak byl pravdou.

Kolonisté se totiž začali setkávat s domorodci z kmene Kroatia a nešlo o příjemné setkání. Násilí vyvrcholilo, když jednoho z usedlíků při hledání krabů zabil domorodec. Whiteovi „poddaní“ začali na guvernéra tlačit, aby se vrátil do Anglie a požádali o ozbrojenou podporu. V roce 1588 opravdu odešel.

Jeho návrat se však zpozdil, vypukla totiž válka Velké Británie se Španělskem. Na Roanoke se vrátil až v roce 1590 a zůstal v šoku.

Našel opuštěný ostrov. Po kolonii a jejích obyvatelích nebylo téměř žádné stopy. Jedinou byla slova Croatoana vyryté do plotu a CRO vyřezané do stromu. Co se mohlo stát za dva roky, které John White strávil v Evropě?

Spojili se domorodci
Někteří historici se domnívají, že kolonisté si řekli „dost“ a přizpůsobili se životnímu stylu domorodců myslíc si, že guvernér na své misi s prosbou o pomoc selhal. Protože mnozí novousedlíci s Kroaťany vycházeli v dobrém, může být tato hypotéza pravdivá, a to navzdory násilnostem. Vysvětlovalo by to nejen slova zanechané jako stopy, ale i fakt, že se nenašly důkazy o boji a kolonie zmizela do posledního domu a užitečného předmětu.

Zabili je Španělé
Jako téměř každá válka, i ta mezi Británií a Španělskem si vyžádala civilní oběti. Je možné, že k Roanoke dorazily španělské lodě a kolonisty jednoduše pozabíjeli. Šlo o první a jedinou osadu Angličanů v Severní Americe a její zničení mohlo vážně podrýt morálku nepřítele. Z Floridy, kde byly Španělé usazeni, to měli na Roanoke jen asi tisíc kilometrů.

Zabili je domorodci
Vyřezaná slova nemusela nutně znamenat, že se kolonisté rozhodli sžít s Kroaťany. Není vyloučena ani možnost, že je jednoduše domorodci porazili a pozabíjeli. Chybějí však stopy po boji. Nebyly nalezeny žádné kosti obětí či zbraně.

Jednoduše odešli
Když se jejich guvernér nevracel, mohli si kolonisté říci, že potyček s domorodci a relativní blízkosti Španělů mají už dost. Otázkou však je, kam mohli odejít. Neměli možnost přepravit se zpět do Evropy a divočina dnešní Severní Karolíny jim příliš mnoho možností na lepší život nenabízela.

Je záhadou, co se s více než stovkou lidí stalo. Neví se, zda je postihl násilný osud, nebo se rozhodli najít lepší místo pro život, než jakým byla ostrovní kolonie. Nebo je postihlo něco zcela jiného? To zřejmě navěky zůstane tajemstvím.

k0m1s

Jsem obyčejný člověk, který ve svém volném čase tvoří zajímavé webové stránky. Poslední dobou se velmi zajímám o tajemno, z čehož vznikl i tento web.

1 komentář

  1. Dovolil jsem si vyslovit teorii (Magazín ZaZ), že se osadníci otrávili vínem, vyrobeným z místní révy (Réva liščí), která je při konzumaci bobulí srovnatelná s evropskou Révou vinnou, ale při kvašení vzniká v její šťávě vysoké procento metanolu /zatímco ve šťávě z Révy vinné se tvoří jen etanol). Je to dáno výskytem rozpustných polysacharidů ve šťávě Révy liščí.
    Osadníci se tedy mohli po požití vína z natrhaných volně rostoucích hroznů otrávit a pokud pojali konzumaci vlastního vína jako součást dožínkových slavností, mohli se otrávit hromadně, vč. starších dětí. Přeživší (hlavně malé děti) pak buď zemřeli, nebo se jich ujali indiáni.

    MMCH v souvislosti se zavlečením révokaze do Evropy a vymíráním evropských vinic byly do Evropy dovezeny stromky Révy liščí a oba druhy byly úspěšně kříženy. Na podnože z Révy liščí a z kříženců (odolné proti révokazovi) byly roubovány evropské odrůdy Révy vinné. Někteří z těchto kříženců dávají velmi lahodná vína, ale protože ta obsahují metanol (byť v neškodném množství), nejsou dostupná na veřejném trhu (protože norma pro víno požaduje nulový obsah metanolu).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button

Bylo zjištěno blokování reklam

Prosíme, vypněte blokování reklam pro tento web. Reklamy nám pomáhají s provozem webu. Děkujeme.