Kauza Pentagon Papers odhalila síť vládních lží. Američané lhali celá léta
Kauza Pentagon Papers byla jednou z největších v dějinách. Odhalila rozsáhlou síť lží, kterou spřádali američtí politici a tajné služby.
Navštivte také:
VIDEO: Bestie v psí podobě existovaly po celém světě, většinou ale šlo o výplody fantazie
Příběh kauzy Pentagon Papers sahá do roku 1967. V té době se Spojené státy americké již více než dvě desetiletí angažovaly ve Vietnamu politicky a od roku 1959 i vojensky. V té době totiž padli první američtí vojáci (či, chcete-li, vojenští poradci), které zabili u Saigonu partyzáni Vietkongu. Šlo o otevírací fázi konfliktu, který vstoupil do dějin jako Vietnamská válka.
Američanům se ve Vietnamu nedařilo. Navzdory stovkám tisíc vojáků, kteří zde sloužili, se zdálo, že USA prohrávají. Ještě trapněji to vyznívalo v souvislosti s obrovskou technologickou mezerou, která dělila bojující strany.
Tehdejší ministr obrany Robert McNamara si v roce 1967 nechal vypracovat tajnou zprávu, která hodnotila politické a vojenské angažování USA ve Vietnamu od konce druhé světové války. Jejím cílem bylo odhalit, kde udělali Američané chybu.
Zpráva neměla příliš chytlavý název, zněl Zpráva pracovní skupiny Vietnam ministra obrany. Později se však uchytilo její zjednodušené pojmenování Pentagon Papers. Při jejím sestavování analytici využívali utajené materiály ministerstva obrany, CIA i ministerstva zahraničních věcí.
Navštivte také:
ADX Florence: Věznice, ve které je život horší než smrt
Trvalo dva roky, než byla zpráva hotová. Měla přes tři tisíce stran a dalších čtyři tisíce stran měly průvodní dokumenty. Obsahovala přísně tajné materiály, které, kdyby se dostaly na veřejnost, by americké vládě způsobily značné problémy.
Chcete příklad? Oficiální postoj vlády USA k Vietnamské válce zněl: „Vytvořit nezávislý a nekomunistický Jižní Vietnam“. Zpráva však odhalovala, že již v roce 1965 se zástupce ministra obrany John McNaughton vyjádřil, že hlavním cílem války je zabrzdit rostoucí vliv Číny v Asii.
Pentagon Papers také obsahovaly informaci o tom, že prezident John F. Kennedy pomohl v roce 1963 svrhnout a možná i zavraždit jihovietnamského prezidenta Ngô Đình Diệma.
Dokumenty také byly bohaté na operativní informace, které protiřečily oficiálním prohlášením americké vlády. Ta například tvrdila, že rozsáhlé a mimořádně drahé bombardování severního Vietnamu bylo klíčové při nahlašování morálky nepřítele. Pentagon Papers ale tvrdili přesný opak.
Jak pronikli Pentagon Papers na veřejnost?
Stačil jediný muž, který odkryl síť lží. Důstojník Daniel Ellsberg, který v letech 1954 až 1957 sloužil u mariňáků, začal později pracovat jako analytik pro americkou vládu. Nejprve byl vášnivým podporovatelem konfliktu ve Vietnamu a v roce 1967 byl pozván, aby spolupracoval na tvorbě Pentagon Papers. A právě zde přišel během dvou let o všechny iluze a uvědomil si, že Američané válku nemohou vyhrát.
Ellsberga také šokovalo, co všechno během práce zjistil. Zklamaný pochybnými praktikami své vlády se rozhodl, že obsah zprávy by se měl dostat na veřejnost. On sám zhotovil kopie nejpalčivějších částí zprávy a předal je mnoha členům Kongresu a Senátu, jakož i hlavnímu bezpečnostnímu poradci prezidenta Nixona Henrymu Kissingerovi. Ani jednoho z nich však nezajímalo, co jim chce Ellsberg sdělit.
Navštivte také:
Nejznámější kanibalové všech dob: Jejich příběhy jsou skutečně morbidní
Ellsberg čekal dva roky a v roce 1971 předal svá zjištění reportérovi New York Times Neilu Sheehanovi. Na rozdíl od politiků byli novináři zprávou mimořádně zaujatí. Vláda se sice proti novinám snažila zakročit, ale pozdě. Džin už byl z láhve venku.
Následky odhalení
Pentagon Papers v první řadě americkou vládu ztrapnili a jejím členům způsobili migrénu. Vláda argumentovala tím, že odhalení zprávy ohrozilo státní bezpečnost a případ se rychle dostal před Nejvyšší soud.
Případ New York Times vs. Spojené státy americké se stal pro vládu pohromou. Média vyhrála. Soud prohlásil, že vláda nedodala dostatečné množství důkazů, které by potvrdily, že odhalení zprávy bylo hrozbou pro státní bezpečnost, a že jakýkoli pokus zabránit zveřejnění Pentagon Papers by byl v rozporu s Prvním dodatkem Ústavy (konkrétně s částí o svobodě tisku).
Další média rozjela vlastní investigativu, která vytahovala na světlo světa špinavé prádlo americké vlády. Dokázaly například to, že přinejmenším čtyři prezidentské administrativy zaváděly veřejnost a lhaly o americkém angažování ve Vietnamu. Důvěru veřejnosti v prezidentský úřad to výrazně narušilo.
Navštivte také:
VIDEO: Jaký otec, takový syn: Když páchání zločinů zůstalo v rodině
A co Daniel Ellsberg? Ten vyvázl bez újmy. Nejprve byl obviněn ze spiknutí, špionáže a krádeže vládního majetku a v roce 1973 se případ dostal před soud. Obvinění však bylo zrušeno poté, co se pár tajných agentů Bílého domu vloupalo do ordinace Ellsbergova psychiatra a hledalo materiály, které by obžalovanému mohly uškodit.
Odhalení Pentagon Papers výrazně posílilo účinky a vliv Prvního dodatku, a to zejména v souvislosti se státními záležitostmi. Zpráva byla navíc trnem v oku americké vlády po mnoho následujících let. Oficiálně ji dokonce odtajnili až v roce 2011, více než 40 let poté, co unikla na veřejnost.
Mimochodem, Danielu Ellsbergovi je 91 let, žije v Chicagu ai dnes je hlasitým podporovatelem whistleblowerů, mezi něž patří Chelsea Manningová, Edward Snowden či organizace WikiLeaks.