VideoZe zpráv

VIDEO: Nacistická bestie v akci: Dirlewanger působil i na Slovensku

Když na jaře roku 1940 nechal Hitler vytvořit speciální jednotku složenou zejména z pytláků, nikdo netušil, jakých zvěrstev se dopustí. Výběr velitele nechal Führer na Heinricha Himmlera. A tomu nepřišel na um nikdo lepší než násilník a psychopat Oskar Dirlewanger.

Oskar Dirlewanger sloužil během první světové války v německé armádě a dvakrát si vysloužil vyznamenání v podobě Železného kříže. Raněn byl šestkrát. Slávu si vydobyl, když jeho jednotka o síle 600 vojáků po podepsání mírové smlouvy v roce 1918 zůstala trčet v Rumunsku. Dovedl ji zpět do vlasti.

V meziválečném období byl členem krajně pravicových milicí Freikorps a navázal první kontakty s členy nacistické strany. Jeho soukromý život však byl katastrofou. Byl to cholerik, trpěl výbuchy zlosti a navíc měl náběh na alkoholismus. Téměř stál před branami pracovního tábora za sex s nezletilými dívkami, do přízně nacistů se však opět dostal během španělské občanské války, kde ho třikrát ranili.

Masově znásilňovali, mučili a v opilosti se vydávali doslova na vražedné výjezdy.

Navzdory zločinné minulosti se tak v úvodu druhé světové války mohl stát členem SS. Právě včas, aby ho mohli jmenovat velitelem vlastní jednotky: 2. brigády SS Dirlewanger.

Zločinci jdou do boje
Jméno jednotky bude navždy spjato s vraždami, znásilňováním, mučením, krádežemi a válečnými zločiny. Premiéru absolvovala v nacisty okupovaném Polsku v srpnu 1940. Jejím úkolem bylo pacifikovat potenciální nepokoje s nízkou mírou ohrožení, v podstatě však šlo jen o páchání násilností.

Působení 2. brigády SS se dá zčásti charakterizovat jako gangsterské. Její členové využívali vydírání, krádeže a s radostí se nechávali uplácet. Prováděli však i vojenské činnosti, nebránili se vyvražďování civilistů. Nejhorší však bylo, že velká část Dirlewangerových mužů byli psychopati. Masově znásilňovali, mučili a v opilosti se vydávali doslova na vražedné výjezdy.

Noční návštěvník jejich kasáren neměl problém vidět opilé vojáky na stráži a hromadu válečné kořisti či slyšet řev znásilňování žen a dětí i lidí, které mučili jen tak pro zábavu.

Drtivá většina členů 2. brigády SS se nevyhnula zatčení, vojenské soudy jejich chování netolerovaly. Dirlewanger si dokonce vydržoval židovskou sexuální otrokyni, ačkoli sex mezi Němcem a Židovkou byl nezákonný. Chování velitele a jeho mužů pobuřovalo dokonce i místní jednotky SS a Gestapa. Místní velitel SS nakonec armádnímu velení řekl, že pokud Dirlewangera a jeho podřízené nepřevelí, nechá je všechny zavřít.

Tak se 2. brigáda SS dostala na území dnešního Běloruska. Dirlewanger měl zvláštní, v rámci německé armády unikátní privilegium: mohl své podřízené popravovat. Často to i dělal, jeho obětí byly zejména nováčci.

Na druhé straně si však ke svým mužům vytvořil zvláštní vztah. Tykal jim, což bylo pro důstojníka neobvyklé, pil s nimi, vraždil, mučil i znásilňoval. V boji byl mimořádně klidný, dokonce i pod palbou, za což si od svých chlapů vysloužil mimořádně ironickou přezdívku Gándhí.

V Bělorusku 2. brigáda SS pokračovala v aktivitách proti partyzánům. To zahrnovalo například i zajímání žen a dětí, které musely před Dirlewangerovými muži kráčet jako živé štíty a chránit je před případnou střelbou či nášlapnými minami. Nejednou zavřely všechny obyvatele vesnice do stodoly, kterou následně zapálili. Kdo zkoušel utéct, nevyhnul se kulce.

Nakonec se však přece jen vrátili do Polska, a to po Varšavském povstání v roce 1944. Vedly útok proti polské metropoli a o jejich působení existují stovky příběhů. Jak jinak, většina z nich hovoří o mimořádné krutosti.

Působily i na Slovensku
V 60-tých letech minulého století jeden z bývalých členů 2. brigády SS promluvil. Zřejmě ho těžilo svědomí, pokud mu nějaké zůstalo. Vyprávěl o tom, jak jednou znásilnili dívku přímo na ulici, a když měli dost, jeden z vojáků, viditelně opilý, ji nožem rozpáral od rozkroku až po krk.

Při jiné příležitosti vnikli do budovy plné dětí. Dirlewanger jim přikázal šetřit munici, a tak se asi 500 chlapců a dívek stalo oběťmi bajonetů a pažeb. Děsivý incident? Nuže, takových se během masakrů ve varšavské čtvrti Wola vyskytly stovky.

Po potlačení povstání ve Varšavě Dirlewangera převeleli na Slovensko, kde měl své zkušenosti využít při potlačení SNP. Odtud se přesunul do Maďarska a nakonec do východního Německa, kde ho opět zranili, tentokrát tak vážné, že nemohl dál velet svým mužům. Zůstalo jich sedm tisíc, jednotka se rozrostla na velikost divize. Konec jí udělali sovětští vojáci během bitvy o Halbe na sklonku dubna 1945. Zachránilo se jen pár stovek mužů.

Dirlewangera zajali francouzští vojáci a v roce 1945 zemřel ve vězení. Oficiálně šlo o přirozenou smrt, ještě dlouho však kolovaly legendy o tom, že ho dobili pomstychtiví polští vojáci. Nikdo z jeho podřízených však nikdy nečelil obvinění z válečných zločinů.

Videogalerie:

k0m1s

Jsem obyčejný člověk, který ve svém volném čase tvoří zajímavé webové stránky. Poslední dobou se velmi zajímám o tajemno, z čehož vznikl i tento web.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Back to top button

Bylo zjištěno blokování reklam

Prosíme, vypněte blokování reklam pro tento web. Reklamy nám pomáhají s provozem webu. Děkujeme.