VIDEO: Zabiják v bílém plášti: Lékař zabil více než 250 pacientů

Kolotoč vyšetřování, dokazování a následných soudních líčení spustila právnička Angela Woodruffová, když v roce 1998 nečekaně zemřela její jednaosmdesátiletá máma Kathleen Grundyová. Možná by na jejím skonu pro vysoký věk nebylo nic zvláštního, ale jen do chvíle, než si její dcera nevyslechla závěť. Stará paní v poslední chvíli změnila rozhodnutí a všechen svůj nemalý majetek v tehdejší hodnotě 368 tisíc liber místo dceři a její dětem vykázala praktickému lékaři Shipmanovi. To byl první znak toho, že něco není v pořádku.

Navštivte také:
VIDEO: Zločinec, který skončil jako boty: Majitel je s oblibou nosil

Zarazilo ji také, že máma zemřela tak náhle. Navzdory osmi křížkům neměla žádné zdravotní problémy, naopak byla hodně čilá a aktivně se zapojovala do společenského života. Zemřela ve svém domě a poslední člověk, který ji viděl živou, byl doktor Shipman. On vystavil i úmrtní list a jako příčinu smrti uvedl vysoký věk. Angela zpochybnila matčinu poslední vůli a obrátila se na policii. Ta nařídila exhumaci ostatků Kathleen Grundyové a pitva prokázala, že v jejím těle se nacházejí stopy opiátu diamorfinu, který se podává pacientům v terminálním stadiu rakoviny k utišení bolesti. Nebyl žádný důvod, aby se u zesnulé nacházela tato látka, proto se policie celou záležitostí začala velmi vážně zabývat a pozornost zaměřila na Harolda Shipmana.

Měla i další důvod, proč nepustit ze zřetele zmíněného lékaře: před několika měsíci se na muže zákona obrátila zaměstnankyně místního pohřebního ústavu a oznámila jim, že nejvyšší počet kremačních protokolů pochází z ordinace tohoto praktického lékaře. Následně to potvrdila i doktorka Linda Reynoldsová, kterou znepokojovalo množství úmrtí pacientů doktora Shipmana. Policie však tehdy ani po upozornění od obou žen nenašla proti němu žádné důkazy. Později ji obviňovali, že do případu zapojila nezkušené policisty. Ti 17. dubna 1998 vyšetřování ukončili. Po tomto verdiktu až do zatčení v říjnu stihl Harold Shipman zavraždit další tři pacientky.

Otisky na testamentu

Tentokrát se kriminalisté rozhodli slova právničky Angely Woodruffové o záhadné smrti její mámy důkladně prověřit. Vyšetřovatelům se brzy podařilo shromáždit závažné důkazy. V ordinaci našli psací stroj stejného typu, na jakém byla napsána poslední vůle Kathleen Grundyové. Její dcera zároveň potvrdila, že forma, jakou byl dokument zestylizovaný, neodpovídá preciznímu písemnému vyjadřování její matky. Nepříjemně ji v závěti překvapila i žádost o zpopelnění. Ale zesnulá si žádala, aby po smrti bylo její tělo během pohřebního obřadu vystaveno. O kremaci nikdy neuvažovala.

Na testamentu vyšetřovatelé našli lékařovy otisky prstů, ale chyběly na něm otisky nebohé. Po těchto nezvratných faktech bylo jasné, že smrt Kathleen Grundyové nezpůsobil vysoký věk, jak se to policii snažil namluvit Harold Shipman. Další materiály proti němu policisté objevili v jeho bytě a garáži. Při prohlídce těchto prostor natrefili na ampule s opiáty a ukradené šperky nebohé. Závažnou výpovědní hodnotu měly i záznamy o pacientech nalezené v garáži, v nichž byly podezřelé poznámky související s jejich smrtí. Po předložení kompletního vyšetřovacího materiálu Harolda Shipmana 7. října 1998 zatkli a obvinili z vraždy. V tu chvíli nikdo netušil, jaké děsivé události ještě vyjdou najevo.

Závislost na drogách

V době procesu, jakož i po něm si odborníci i laická veřejnost kladli otázku, co vedlo váženého člena lékařské komunity k vraždění pacientů. Vždyť do té doby měl za sebou zdánlivě neposkvrněnou kariéru lékaře. Harold Frederick Shipman se narodil v anglickém Nottinghamu jako druhé ze tří dětí Very a Harolda Shipmanových. Patřili k nižší vrstvě, otec pracoval jako řidič nákladního auta, máma se starala o domácnost. S tou ho spojoval velmi blízký vztah, o to hůř nesl, když o ni jako sedmnáctiletý přišel. Podlehla rakovině plic.

Navštivte také:
Bál světlušek: Když muži hořeli a král zešílel

Fred, jak ho nazývali přátelé, denně viděl, že v posledním stadiu nemoci jí od bolesti pomáhá morfium, které jí podával lékař. Zároveň je zde vidět souvislost s pozdějším usmrcováním pacientů. Své oběti připravoval o život stejným způsobem. Traumatizující zážitek s úmrtím matky jej údajně přivedl ke studiu medicíny. Lékařskou vědu studoval na Leedské univerzitě na severu Anglie. Po získání titulu v roce 1970 začal pracovat ve starobylém městě Pontefract.

Už na tomto prvním místě se projevil jeho blízký vztah k drogám. V nemocnici ho několikrát obvinili ze zneužívání lékařských přípravků a po pěti letech dostal výpověď. Soud mu zároveň nařídil protidrogovou léčbu na klinice v Leeds. V té době už byl devět let ženatý. S manželkou Primrose se vzali během jeho studií, protože tehdy 17-letá dívka otěhotněla. Kromě prvního potomka přišly na svět ještě další tři děti. Jeho láska k drogám včas narušila harmonické manželství, protože pozastavila jeho slibně se rozvíjející kariéru lékaře a trvalo několik let, než se opět přiblížil k profesnímu vrcholu.

Nakonec zdolal překážky a v roce 1977 pokračoval v práci praktického lékaře v městečku Hyde nedaleko Manchesteru. Působil tam až do konce 80. let a obrat v jeho kariéře nastal v roce 1993, kdy si otevřel soukromou ambulanci. Manželku zaměstnal na recepci. Dařilo se jim, zanedlouho měli v databázi tři tisíce adres. Ani manželka, ani nikdo z blízkých netušili, že čas od času v ambulanci nebo i u sebe doma zavraždí pacienta. Mezi nemocnými byl mimořádně oblíbený, v případě potřeby vždy ochotně přišel kdykoliv i k nim domů. Vše vyšlo najevo až za pět let, po fatální chybě s testamentem Kathleen Grundyové.

Doktor smrt

Prvotní vyšetřování, které začalo v červenci 1998, odhalilo patnáct úmrtí pacientů po podání smrtelné dávky diamorfinu. Kriminalisté však zjistili, že první oběť zabil ještě v roce 1975. Měl devětadvacet let a právě prožíval životní etapu nejvyššího drogového opojení. To je přimělo k dalšímu zkoumání, zda kromě patnácti vražd nemá na kontě ještě více násilných úmrtí. Byla to velká policejní operace, která trvala osmnáct měsíců, a v rámci ní pracovalo 70 vyšetřovatelů. V té době byl Harald Shipman přes rok za mřížemi. Výsledek, ke kterému se detektivové dopracovali, má hrůzostrašný rozměr.

Zjistili, že ve 215 případech podal doktor smrt, jak jej nazvala média, smrtelné dávky utišující prostředky. Už na prvním působišti po skončení studia zavraždil 23 pacientů. O deset let později jich měl na svědomí padesát. Když si otevřel vlastní praxi, za dva roky stihl usmrtit stejný počet. Tento zvrácený lékař se zaměřoval zejména na starší ženy, tvořily 80 procent jeho obětí. Nejmladším zabitým však byl muž, bylo mu 41 let. Je docela možné, že v postarších ženách viděl paralelu se svou umírající matkou. Podle Shipmanových záznamů mu během jeho téměř 30leté praxe zemřelo celkem 459 pacientů. Kolik z nich zavraždil, se zpětně nepodařilo zjistit. Oficiálně jich bylo 215, neoficiálně jich má na svědomí 250.

Rok po zatčení soud uznal Haralda Shipmana vinným z patnácti vražd, které spáchal v letech 1995 až 1998. Všem obětem aplikoval opiát diamorfin a zfalšoval jejich testament ve svůj prospěch. Obohatil se i o jejich šperky. V garáži Shipmanových vyšetřovatelé v roce 1998 našli cennosti za více než 10 tisíc liber. V roce 2008 se policie na nátlak lékařovy manželky spojila s rodinami obětí a požádala je o identifikaci nalezených klenotů. Ty, ke kterým se nikdo nehlásil, skončily v aukci a výtěžek získala dobročinná společnost.

Za všechny činy mu soud v lednu 2000 vyměřil patnáct po sobě jdoucích doživotních trestů a soudce důrazně trval na tom, aby ho nikdy nepropustili z vězení. Za ostatní vraždy ho podle vyšetřovatelů nebylo třeba soudit vzhledem k již tak absurdní výši trestu. Soudní pracovníci se rozhodli, že obžaloba z dalších násilných úmrtí by mu pouze zvýšila publicitu, což by mohlo zkomplikovat spravedlivý průběh soudních jednání.

Rozzlobení příbuzní

Harald Shipman během celého procesu vinu popíral a důkazy proti sobě napadal. K činům se nevyjadřoval, nedal žádné prohlášení. Jeho obhájce žádal, aby se vražda poslední oběti Kathleen Grundyové, kde měl jasný motiv, odčlenila od předchozích čtrnácti, kde mu motiv nedokázali. Soud na takovou žádost nepřistoupil. Manželka Primrose Shipmanová po celou dobu soudního procesu rovněž tvrdila, že její muž je nevinný. Nechtěla připustit, že pacienty zabil.

Navštivte také:
VIDEO: Barbarské praktiky, které existují i v moderní době

Harald Shipman strávil ve vězení čtyři roky. Den před svými 58. narozeninami spáchal sebevraždu. Oběsil se na plachtě, kterou si připevnil na okenní mříže. Tisk jeho smrt okomentoval různě. Bulvární média dávala otevřeně najevo radost, například deník The Sun dal na první stranu titulek Ship Ship hurray! Seriózní deníky ho nazvali zbabělcem a vězeňskou službu obvinili z nezodpovědnosti, protože nezabránila jeho sebevraždě. I mnozí pozůstalí obětí se cítili podvedeni, protože lékařova smrt znamenala, že se už nikdy nepřizná ke spáchaným činům a oni se nedozví motiv vražd.

Ani příčina jeho sebevraždy není jasná, přestože před probačním pracovníkem přiznal, že uvažuje o dobrovolném odchodu ze světa. Důvodem, proč si vzal život, bylo podle některých zainteresovaných to, že pokud zemře před dovršením 60 let, dostane jeho manželka doživotní rentu. On na ni po odsouzení nárok ztratil. Ve vězení Shipmanovi doporučovali, aby navštěvoval motivační kurz, který mu pomůže přiznat vinu. Odmítl ho a ztratil některé výhody, například několik měsíců nemohl telefonovat manželce. Telefonáty mu povolily týden před smrtí. Podle lékařova spoluvězně o jeho nevině začala pochybovat i jeho manželka. Poslala mu dopis, ve kterém ho žádala, aby řekl celou pravdu, ať je jakákoli. Odpovědi se už nedočkala.

Harold Shipman je jediný příslušník lékařské profese, jehož britský soud poslal za mříže za vraždy pacientů. Patří mu i nelichotivé prvenství: je sériový vrah s nejvyšším počtem obětí na světě. K příběhu Harolda Shipmana se veřejnost vracela i po jeho smrti. V roce 2009 se například dostaly do aukce jeho dopisy z vězení. Na nátlak příbuzných i médií je nakonec z prodeje stáhli. Nezapomnělo se ani na doktorovy oběti. V městečku Hyde stojí z úcty k nim památník nazvaný Zahrada klidu.

Fotogalerie:

Videogalerie: