Nejhorší z nejhorších Američanů končí ve věznici ADX Florence v Coloradu. Nemají kontakt se světem, spoluvězni ani s dozorci.
Navštivte také:
Nejznámější kanibalové všech dob: Jejich příběhy jsou skutečně morbidní
V říjnu 1983 dva členové Árijského bratrstva, americké ultrapravicové zločinecké skupiny pobodali dva dozorce ve věznici v Illinois. V té době byl ředitelem Federální správy věznic jistý Norman Carlson, který okamžitě začal jednat. Smrt dvou dozorců vyústila v Carlsonův pokyn do vybudování nového zařízení, které zajišťovalo maximální bezpečnost dozorců.
ADX Florence otevřeli v roce 1994. Začala hostit nenapravitelné delikventy, kteří byli hrozbou nejen pro společnost, ale i ostatní vězně a dozorce. Dnes je „domovem“ asi 400 zločinců.
Je to život po smrti. Podle mě je to horší než smrt.
– dozorce Robert Hood
V železobetonové budově mají cely rozměry 3,5×2 metry. V každé je židle, stůl a postel, vše vyrobeno z betonu a nepohyblivé. Cely jsou zvukotěsné, aby spolu odsouzenci nemohli komunikovat. V každé cele je sprcha s časovačem, záchod a umyvadlo, avšak bez kohoutku, jen s tlačítky. Přes úzkou štěrbinu, kterou při vší velkorysosti lze nazvat oknem, je vidět jen stěna protilehlé budovy. Vězni tak nevědí ani to, ve které části věznice se nacházejí.
Navštivte také:
VIDEO: Jaký otec, takový syn: Když páchání zločinů zůstalo v rodině
Z komplexu s 1400 na dálku ovládanými dveřmi je prakticky nemožné uniknout. Obklopuje jej čtyřmetrový žiletkový plot a 12 strážních věží, na zemi hlídkují ozbrojenci se psy a všude jsou kamery a pohybové senzory.
Vězeňská rutina
Po příchodu do ADX Florence začíná tříleté období úplné izolace pro vězně. 23 hodin denně tráví v cele, hodinu má vyhrazenou ke cvičení. Dozorce mu na dálku otevře bránu, chodba vede do vybetonovaného kruhu s obvodem deset metrů, kde se odsouzenec může procházet. Stále je sám.
Záleží jen na vězňovi, zda se bude během tohoto období dobře chovat. Pokud ano, může na celu dostat černobílý televizor se vzdělávacími a náboženskými kanály. Za dobré chování se také odměňuje možností chodit na společné obědy či déle cvičit.
Strava se podává třikrát denně otvorem v ocelových dveřích. Rozhodně se nejedná o žádné gurmánské speciality. Říká se, že pokud někdo o vězeňské stravě řekne, že je dobrá, zanedlouho se vrátí za mříže. V případě vězňů v ADX Florence to ale prakticky neplatí, jen zlomek z nich se totiž dožije konce svého trestu. Většina je zde zavřena na doživotí. Osamotě a v dlouholetém koloběhu nesnesitelné rutiny. Jak se vyjádřil jeden z dozorců jménem Robert Hood: „Je to život po smrti. Podle mě je to horší než smrt.“
Navštivte také:
VIDEO: Měli léčit, místo toho vraždili: Z lékařů se vyklubali sérioví vrazi
Většina zdejších vězňů trpí v důsledku dlouhodobé izolace senzorickou deprivací, která vede k depresi a letargii. Muži jen spí, leží na posteli, zírají na strop, často odmítají cvičit. A to jsou jen ty méně závažné důsledky této formy odnětí svobody.
Odsouzenci se nejednou zohavují čímkoli, co najdou, ať už jsou to žiletky, úlomky skla, naostřené kuřecí kosti nebo psací potřeby. Další pro změnu polykají různé nebezpečné předměty. Vyskytují se i sebevraždy, a to navzdory tomu, že vězni jsou pod neustálým dohledem. V ADX Florence si vzalo život už nejméně osm mužů. Často se vyskytují i případy halucinací.
Fotogalerie:
Videogalerie:
V 70. letech jsem měl možnost se nastěhovat do garsoniéry II.kategorie o ploše 6 m2, s ústředním topením, společné WC a koupelna na chodbě. To vše cca 5 minut od Národního divadla, naproti Zpěváčkům. Tehdy jsem to nakonec raději nevzal.