Bedlam: Psychiatrická nemocnice se změnila z Betlému na peklo
Bethlem Royal Hospital dnes nikdo neoznačuje jinak než přezdívkou Bedlam (Blázinec). První psychiatrická nemocnice v Anglii má děsivou minulost.
Navštivte také:
První kroky k rozluštění? Několik slov Voynichova rukopisu již známe
Historie Bedlamu byla inspirací pro mnohé hororové knihy, filmy a televizní pořady. Kdysi dokonce šlo o populární turistickou atrakci, která zvědavcům nabízela morbidní zážitky.
Bethlem Royal Hospital založili už v roce 1247. Na metodách, které se zde během staletí na pacientech praktikovali bylo dobře vidět, jak se v průběhu dějin měnil přístup k psychicky nemocným lidem. S ním je spojena i temná stránka nemocnice, jejíž vedení se pevně drželo „konzervativního“ přístupu k „léčbě“, ačkoli pokrok v medicíně lékařům nedával za pravdu. Není divu, že tyto praktiky se musely před veřejností utajovat.
Navštivte také:
Anzu wyliei: Bizarní opeřený dinosaurus, kterého byste nechtěli potkat
Kdysi se myslelo, že psychická porucha je chorobou těla a ne mozku. A tak se v nemocnici snažili „léčit“ pacienty silnými medikamenty, ale například i vytvářením puchýřů pomocí kyseliny a jejich následným propichováním. Není divu, že mnozí z nich zemřeli.
V Bedlamu zpočátku mniši léčili chudé, postupem času se ale přeorientovali na všechny psychicky nemocné. Bylo to někdy na přelomu 14. a 15. století, kdy již byla nemocnice ve zprávě města Londýn. První písemné záznamy o pacientech pocházejí z roku 1403 a z dnešního pohledu již dokážeme určit, že trpěli zejména demencí a epilepsií.
Navštivte také:
Dina Sanichar: Skutečný Mauglí, kterého vychovala zvěř
V průběhu následujících staletí se ústav měnil jen málo. Šlo o pochmurný a studený komplex budov, ve kterých pokoje pacientů neměly okna a netekla zde ani teplá voda. Když sem v roce 1814 v rámci sčítání hospitalizovaných přišla skupina poslanců parlamentu, její členové zůstali v šoku. V malých pokojích či spíše celách byli lidé řetězy připoutáni k postelím a měli jen jednu deku, která je měla uchránit před chladem i krysami.
V té době se zde s pacienty zacházeno mimořádně brutálně. Oblíbeným trestem, který zdejší ošetřovatelé prezentovali jako léčebnou metodu, bylo točení na židli. Dotyčného připoutali ke speciálnímu křeslu, které se pomocí lan natočilo a potom uvolnilo. Pacient se přes 40-krát otočil kolem své osy a postup se následně opakoval. Výjimečná tu nebyla ani terapie studenou vodou. Pacienty do ní násilím namáčeli až na hranici podchlazení. Hospitalizovaným také předepisovali zvracení, pouštění žilou či průjmy.
Navštivte také:
VIDEO: Pekelná studna Na její dno se ještě žádný člověk nepodíval
Největším skandálem v dějinách Bedlamu byly zřejmě návštěvy. Od rodinných příslušníků pacientů se očekávalo, že jim budou nosit jídlo. Dovnitř se však pouštěli i lidé, kteří chtěli jen vidět, jak hospitalizováni trpí. Samozřejmě, že se od nich vybíralo vstupné. Zavedenou praxi zrušili poslanci po více než dvou stoletích až v roce 1815. Vyšetřovací zpráva z roku 1818 již hovoří o mnohem lepších podmínkách pro pacienty.
Dnes už Bedlam nesídlí ve svých původních prostorách. Přestěhovali ho jižně od Londýna do míst, které nemají ani zdaleka takovou hrůzostrašnou historii.
Fotogalerie:
