VIDEO: Děsivé experimenty, které provedla americká vláda na domácí půdě (1. část)
Jednou z nejznámějších amerických vládních operací je pravděpodobně MKULTRA, což byl obecný název pro pokusy týkající se kontroly mysli.
Navštivte také:
VIDEO: Nejděsivější nevyřešené záhady internetu (2. část)
MKULTRA byl neetický experiment CIA, jehož účelem bylo získat schopnost řídit myšlení občanů USA a Kanady pomocí drog a izolace pod záminkou léčení psychických chorob. Zdaleka to však není jediný sporný a děsivý vládní projekt, ke kterému došlo na americké půdě.
Operace „Velké svědění“
Vojenské zařízení Dugway Proving Ground (DPG) v Utahu založili v roce 1942 pro účely testování biologických a chemických zbraní. V roce 1954 chtěli například zjistit, zda hmyz je vhodným nosičem různých typů nakažlivých chorob. Američané chtěli konkrétně vědět, jestli mohou mor rozšířit blechami. Během operace Big Itch shodili obrovské množství blech na poušť v Utahu, kde postavili klece s morčaty. Blechy zapečetily v nádobách, které zkonstruovaly tak, aby praskly v nadmořské výšce 300 až 600 metrů. Experiment byl úspěšný, blechy totálně zamořila morčata. Autoři operace proto chtěli vybudovat obrovské zařízení pro chov blech, s plánovanou „produkcí“ 50 milionů blech týdně. Výroba dostatečného množství morového viru pro tyto blechy však nebyla jednoduchá. V tom výzkumníci selhali, a proto plán odsunuli na vedlejší kolej.
Navštivte také:
VIDEO: Nejděsivější nevyřešené záhady internetu (1. část)
Operace Plumbbob
Mezi 28. květnem a 7. říjnem 1957 vystavili 16 tisíc amerických vojáků 29 jaderným testům, aby zjistili, jak dokážou reagovat po jaderné detonaci. V té době bylo totiž vysoce pravděpodobné, že svět skončí v totální jaderné válce. Operace probíhala jednoduše. Muži nejprve sledovali jaderný výbuch, poté rozebrali a znovu složili pušky a absolvovali přechod přes minové pole a překonávali různé bariéry. Jejich výsledky porovnali s vojáky, kteří se výbuchů nezúčastnili. Pozdější vyšetření zdravotního stavu ukázaly, že u mužů byla nepřirozeně vysoká míra leukémie v důsledku extrémního záření, kterému čelili. Součástí operace Plumbbob bylo testování bojových hlavic a zkoumání, jak by vojenské a civilní budovy mohly odolat jadernému výbuchu. V jednom z experimentů například umístili 1 200 prasat do klecí a ty „oblékli“ do různých ochranných krytů, aby zjistili, které z nich je nejlépe ochrání. Bohužel, i když prasata výbuch přežila, utrpěla popáleniny třetího stupně.
Operace Minaret
Od roku 1970 bylo známo, že NSA (Národní bezpečnostní agentura) špehuje a odposlouchává lidi, které považovali za bezpečnostní hrozbu pro USA. Nedávno odtajněné dokumenty neuvádějí jen jména, ale i svědectví agentů, kteří uznali, že to, co od nich agentura žádala bylo nemorální i nezákonné. Konečným cílem operace Minaret bylo zjistit, odkud přicházejí protiválečné nálady (vůči válce ve Vietnamu) a zda existují agentury mimo USA, které by mohly podporovat občanské nepokoje. Proto odposlouchávali telefonáty Martina Luthera Kinga Jr. nebo Muhammada Aliho, jakož i novináře z New York Times a Washington Post a mnoha vládních úředníků. Zprávy z odposlechů doručovaly přímo prezidentům (nejprve Johnsonovi, později Nixonovi). Celkově měli na seznamu sledovaných osob přibližně 1 650 jmen. Přitom operace Minaret měla původně sloužit ke sledování teroristů a obchodníků s drogami.
Navštivte také:
VIDEO: Bockstenský muž zemřel před 400 lety, jeho smrt je ale dodnes záhadou
Operace DEW I a DEW II
Každá vláda se bojí toho, že nepřítel na jejím území použije biologické zbraně. V roce 1952 chtěla americká armáda vědět, jak by se šířil biologický kontaminant uvolněný nad americkou půdou. A tak vznikla operace DEW l, která zahrnovala testovací oblast nad Severní a Jižní Karolínou a Georgií. Z lodi USS Tercel armáda uvolnila dávky sulfidu zinečnatého a kadmia (ZnCdS) během pěti zkoušek. Loď plula podél pobřeží a přestože kontaminanty prvního pokusu dopadly do moře, uvolňování aerosolů v dalších čtyřech zkouškách zasáhlo široký pás země až do vzdálenosti 280 kilometrů od pobřeží. Při DEW II uvolnily spóry z Lycopodium, druhu kapradí. Operace nebyla jediná, během které armáda použila ZnCdS. K jeho uvolnění do ovzduší došlo také nad Minneapolisem či St. Louis a dalšími 29 městy po celých USA. ZnCdS použili z několika důvodů. Obecně byl považován za bezpečný pro lidi, rostliny a zvířata. Byl levný, choval se jako biologická zbraň a mohli jej snadno identifikovat pod UV světlem, aby zjistili, kam „doputoval“. Netřeba dodávat, že lidé protestovali, když prasklo, že se stali testovanými subjekty při falešném útoku biologickou zbraní. Trvaly na důkladném vyšetřování, zda ZnCdS je či není neškodný, jak tvrdila armáda. I když kadmium má karcinogenní vlastnosti, výsledkem bylo, že lidé, kteří přišli do kontaktu s látkou, měli jen minimální šanci na rozvoj respiračních problémů nebo rakoviny plic.
