Satanská černá mše: Docházelo při ní k sexuálním zvrácenostem?

Na studeném mramorovém oltáři leží nahé ženské tělo. “Přijď, ó mocný pane temnot, a pohleď příznivě na tuto oběť,” vykřikne zahalený kněz a pak pozvedne do vzduchu lesklý pohár. Ten je naplněný temně rudou tekutinou. Jde snad o lidskou krev? Jak vlastně probíhá nechvalně proslulá černá mše a je při ní skutečně vzýván sám Satan?

Rozsáhlým systémem uměle vytvořených jeskyní pod klášterem Medmenham nedaleko Londýna se rozlévají modlitby. Satane náš v podnebesí, zbav nás všech přeludů,” říká muž přestrojený za opata. Jen co záhadný obřad dokončí, vejde do místnosti zástup žen v černých rouchách. Přestože na sobě mají šaty jeptišek, o řeholnice rozhodně nejde. Ženy se totiž živí jako prostitutky. V jeskyni jsou proto, že zde právě probíhá černá mše. Ta přitom projde dlouhým, takřka tisíciletým vývojem. Je pravda, že při ní v minulosti dochází k nejrůznějším bizarnostem, a je při ní dokonce prolévána lidská krev? Historicky vzato neexistuje rituál který by byl pevněji spjat se satanismem, než právě černá mše,” vysvětluje zakladatel Církve Satanovy Anton LaVey (1930-1997). Jaké úkony jsou při ní prováděny a jak probíhá v dnešní době?

Pojídají nenarozené děti?
Skromně zařízená místnost je plná nahých souložících lidí. “Nabízím ti tento dar, tělo Krista,” řekne muž, přistoupí ke klečící ženě a nechá ji spolknout sperma. Kdy a kde přesně černá mše vznikla, není jasné. Podle některých názorů má kořeny v rituálech, které okolo 4. století provozuje v Malé Asii sekta borboriánů. Ti si vytvoří vytvoří prazvláštní verzi křesťanství i svatého přijímání. Při něm členové členové kultu souloží a následně pojídají sperma, symbolizující tělo Krista, a menstruační výměšky jako jeho krev. Pokud omylem dojde při mši k oplodnění některé z boriánek, její plod je usmrcen a vyjmut z těla. Pak nenarozené dítě roztlučou paličkou v úžlabu. Následně smíchají s medem, pepřem a kořením… a dají se do hodokvasu,” přibližuje jejich různé počínání kyperský biskup Epifanius ze Salaminy (†403).

Bojí se konce světa
Blíží se Poslední soud. Jezdci Apokalypsy byli vypuštěni,” vykřikuje venkovský kněz a lomí při tom rukama. Píše se rok 1000, kdy má podle představ některých lidí přijít konec světa. Leccos tomu napovídá. Evropu totiž sužuje nebývale špatné počasí, díky němuž propukne v řadě zemí hladomor. Na kost vyhublí obyvatelé jsou vyděšeni k smrti. Městy se šíří atmosféra strachu. Někteří z nich se proto přidávají k nově vzniklému Hnutí Božího míru, brojícímu proti válkám a vraždění Ti navštěvují kostely, modlí se, postí a činí pokání. Část tehdejších lidí se však křesťanského Boha zavrhne a začne vzývat jiné kulty, podle všeho i ten satanský, respektive jeho ranou verzi.

Přivolávají hromy a blesky
Na palouku uprostřed hlubokého a špatně prostupného lesa se schází několik lidí. Místo si vybírají záměrně. Nechtějí totiž, aby je sem někdo z jejich známých a sousedů vystopoval. U paty zdejšího vzrostlého stromu se právě chystají vzývat síly temna. Bůh je totiž podle jejich představ opustil, a tak jim nezbývá, než se obrátit o pomoc na Satana. Během obřadu jsou údajně na tělo kněžky položeny dvě sošky, které žena následně začne pozvedat k nebesům a vzývat přitom hromy a blesky. Následně dívka roztrhá na kusy žábu a začne se vysmívat Bohu. Pokud se jí nic nestane a blesk ji nezabije, má se zato, že je Bůh poražený. Jak přesně však rituál vypadá nevíme. Žádný jeho konkrétní popis se nám z té doby totiž nedochoval. Informace tak čerpáme z výrazně mladších pramenů.

Chce je začít upalovat
Ztichlým prostranstvím se rozlehne hlasitý lomoz. “Jsou to odporní uctívači ďábla,” vykřikne kněz a ukáže na skupinku přicházejících lidí. O konání satanských rituálu a satanských mší se totiž záhy dozvědí církevní hodnostáři. Jako první jsou z uctívání ďábla paradoxně obviněni takzvaní manicheové. Jde o náboženskou skupinu založenou prorokem Máním (asi 216-274). Její členové totiž ztotožňují židovského Jahve se Satanem. Oni sami však uctívají dobrého Boha světla. K jejich pronásledování dojde roku 1022 ve francouzském Orleánsu. První domnělé čarodějnice, které se účastní podivných obřadů, se pokusí v 11. století odsoudit a upálit dánský panovník Harald III. (asi 1040-1080). Papež mu to však zakáže.

Účastní se jí i králova milenka!
“Aštarote, Asmodee, buďte nám přátelsky nakloněni, přijměte oběť tohoto dítěte,” zamumlá francouzský kněz Étienne Guibourg (asi 1606-1686) a pak probodne hrdlo plačícího dítěte. V novověku se totiž černá mše rozšíří zejména po zemi galského kohouta. Obřadu se zde dokonce zúčastní i milenka Ludvíka XIV. (1638-1715), všehoschopná markýza de Montespan (1640-1707). Stane se tak v roce 1667. Kněz Guibourg při mši zavraždí předčasně narozené dítě a jeho krví naplní kalich, který má madame de Montespan položený na nahém břiše. Pak markýza, která chce prostřednictví rituálu získat zpět ztracenou Ludvíkovu lásku, údajně pohár pohár vyprázdní a nahlas přečte smlouvu s ďáblem. Když se o tom později dozví král, svou milenku definitivně zavrhne. Ta nakonec skončí v klášteře.

Družku nutí ke styku s kozlem
Kam až oko dohlédne, rozprostírá se nehostinná poušť. Nechvalně proslulý okultista Aleister Crowley (1875-1947) nakreslí do písku magický trojhran, vstoupí do něj a začne pronášet tajemné formulky. V roce 1909 totiž společně se svými přáteli odjede do Alžírska, kde údajně na okraji saharské pouště úspěšně vyvolá démona Choronzona. Později Crowley přesídlí na Sicílii, kde založí opatství Thelema. V něm se věnuje svým temným magickým rituálům a slouží černé mše. Při jedné z nich dokonce přinutí svoji tehdejší družku Leah Hirsigovou (1883-1975) ke styku s kozlem. Sám se při nich často oddává homosexuálním praktikám. Satanistické obřady zde pořádá až do roku 1923. Tehdy totiž při jedné z jeho “bohoslužeb” vypije jeden z členů opatství krev nemocné kočky a krátce na to zemře. Vůdce fašistické Itálie Benito Mussolini (1883-1945) proto řád zakáže a jeho členy ostrova vyžene.

Chce splodit měsíční dítě
“Satan znamená ukájení choutek, nikoli odříkání!” nechává se slyšet zakladatel a velekněz Církve Satanovy Anton LaVey. Ten v roce 1972 vydává knihu Satanských rituálů, v nichž dá černé mši jasná pravidla. Do té doby totiž rituál nemá přesně daný průběh. V roce 1946 se v rámci něj například snaží americký odborník na raketové motory Jack Parsons (1914-1952) přenést z kosmických sfér do ženské dělohy takzvané Měsíční dítě. Docílit se toho snaží zaříkáváním a pohlavním stykem s jednou ze svých obdivovatelek. Ta mu však po neúspěšném pokusu uteče. A jakže tedy vlastně vypadá současná podoba černé mše? “Všichni účastníci jsou oblečení do černých plášťů s kapucí, kromě dvou žen, z nichž jedna je oblečená jako jeptiška… a druhá, která slouží jako oltář, je nahá,” dočítáme se v Satanských rituálech. Při obřadu jsou odříkávána přesně stanovená slova. Kněz při něm vkládá hostii do ženské vagíny a pak ji rozšlape. Vše končí vypitím kalicha s močí.

Při obřadu se musí dotknout hada
Z velké budovy, která slouží jako svatostánek Svaté církve Ježíše Krista, je slyšet syčení. Kněz totiž s sebou dovnitř přinesl Jedovatého hada,kterého se mají všichni dotknout. Ve 20.století totiž na území spojených států vznikne několik křesťanských církví, které praktikují rituál známý jako dotýkání hadů. Vycházejí přitom z Markova evangelia, kde se píše: “Budou brát do rukou hady, vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane.” Členové těchto náboženských společností se proto při mších dotýkají hadů, štírů, nebo pijí přiotrávené nápoje. Čas od času tak při bohoslužbách dojde k úmrtí některé z nich. Pokud obřad přežijí bez úhony, věří, že se jedná o potvrzení jejich víry. Nejde však jen o náhodu?

Zdroj:Enigma