Vůbec poprvé měli neurologové možnost u zvířat pozorovat molekuly formující se ve vzpomínky. Nevídaný průlom vrhá světlo na to, jak nervové buňky vytváří vzpomínky.
Dříve než jsme schopni vzpomínky vyvolat – nebo přesněji, rekonstruovat – musí být zakódovány a uloženy do mozku. Je to komplikovaný a dynamický proces, který zahrnuje změny molekulárních struktur, jež upravují synaptické přenosy mezi neurony. Ovšem snadněji se to řekne než udělá.
Pojmy:
Neuron, nervová buňka, je základní jednotka nervové tkáně.
Protein je základním stavebním kamenem prakticky všeho, co se v těle vyskytuje.
Ribonukleová kyselina (RNA) je samotnou nositelkou genetické informace. Je velmi podobná deoxyribonukleové kyselině (DNA).
Fluorescenční zelená
Neurony jsou opravdu neskutečně citlivé na jakékoli narušení, takže zkoumat, jak se mění ve vzpomínku v živých mozkových buňkách je úkol velice nesnadný. Aby se tomu předešlo a bylo možné nahlédnout hluboko bez poškození, výzkumníci z Ješiva Univerzity Ústavu Alberta Einsteina fluorescenčně označili molekuly – nositele RNA, které kódují beta- actin protein (protein podílející se na buněčné struktuře a integritě).
Beta-actin proteiny jsou základní strukturou proteinů objevených ve velkém množství mozkových neuronů a jsou považovány za klíčová hráče při tvoření vzpomínek. mRNA je velká skupina RNA molekul, které kopírují genetické informace DNA a ukládají je do proteinů, což jim umožňuje žít.
Aby bylo možné vytvořit tuhle dechberoucí animaci, vědci stimulovaly neurony v myším hipokampu, kde se vzpomínky tvoří a pak už jen sledovali, jak se mRNA molekuly formují do neuronů a rozbíhají se po dendritech (krátké výběžky neuronu dostředivého typu, které přijímají vstupní informaci) dál.
