Sérioví vrazi, kteří zabíjeli v daleké minulosti
Sérioví vrazi nejsou jen fenoménem posledních dvou století. Nabízíme vám přehled těch, kterým se v Evropě dařilo i během období novověku. A vzhledem k tomu, že v daném období neexistovala kriminalistika, je docela možné, že neodhalených sériových vrahů bylo v té době mnohem více.
Peter Stumpp
Sériový vrah, známý také pod přezdívkou “Vlkodlak z Bedburg”, byl zároveň i kanibalem. Žil v Německu a podle dobových zápisů z 15. století zavraždil v průběhu 25 let 14 dětí a dvě těhotné ženy. Když ho přistihli, přiznal se i k pití krve skotu a jedení nenarozených plodů. Je velmi pravděpodobné, že přiznání z něj vytáhli na mučidlech, přesto se však považuje za vůbec prvního sériového vraha v Evropě.
Peter Niers
Další Němec jménem Peter se narodil přibližně 100 let po Stumppovi. Šlo o banditu a sériového vraha, který zahynul rukou kata 16. září 1581 v bavorském městě Neumarkt in der Oberpfalz. Jeho poprava trvala neuvěřitelné tři dny, během kterých ho zaživa stahovali z kůže a polévali horkým olejem, lámaly v kolenou a nakonec rozčtvrtili. Proč Nierse postihl takový krutý trest? Během 15 let totiž zavraždil či pomohl zavraždit neuvěřitelných 544 lidí, přičemž mnohá těla pak pojídal a využíval na ďábelské rituály.
Bjorn Petursson
Farmář z Islandu se do dějin této ostrovní země zapsal jako nejbrutálnější sériový vrah v její historii. Žil v 16. století a na svědomí měl 18 lidských životů. Své oběti zabíjel kvůli jejich majetku a těla házel do jezera, blízko kterého žil. Když ho dopadli, verdikt byl jasný: mučení a smrt.
Jasper Hanebuth
Jasper měl tu smůlu, že těsně před vypuknutím třicetileté války dosáhl takový věk, aby mohl bojovat. Konflikt se mu však podařilo přežít, po jeho skončení se však odmítl usadit. Stal se žoldnéřem ve službách Švédů a pokračoval v brutálním životě. Po válce zavraždil minimálně 19 lidí, které okradl a jejich majetek pak prodával. V roce 1653 ho chytili, nechali lámat v kolenou, a nakonec popravili.
Giulia Tofana
Seznam ukončíme zřejmě ženou z Itálie, která si za svůj nástroj zkázy vybrala jed. Své služby nabízela v Římě a Neapoli ženám, které se toužili zbavit svých manželů. Giulia si tedy založila výnosný byznys, který ji však mohl dovést jen k smrti na popravišti. Tak se také stalo. Když ji v roce 1659 chytili, přiznala se k zavraždění šesti stovek lidí.
